NOVÉ KLUZÁKY

Zima je roční období, s nímž přichází mnoho krásného. Jen kam oko dohlédne, tam lze spatřit peřiny bílého sněhu nebo křišťálové rampouchy visící ze střech domů. Počasí, které se před chvílí zdálo být klidné a ničím nerušené, během týdne vystřídá sněhová vichřice v podobě vloček prudce se prohánějících větrem, pak i déšť měnící vše na ledové království. I tohle přece k zimě patří, předpovědi se mění stejně rychle jako samo počasí.

A když všechno ustane, kopce jsou zase na dlouhou dobu zasněžené do posledního místečka, svítí slunce nebe je azurově modré. Ale ne vždycky je na zimě nejkrásnější jenom sníh. Když začne mrznout, na střechách domů se utvoří rampouchy, vypadající jako ty nejostřejší nože zavěšené nad kuchyňskou linkou.

  Děti  se radostně prohání na nových kluzacích. Jejich křik mě láká popojít blíž, více zaostřit a prohlédnout si je všechny s těmi jejich barevnými kombinézami, čepicemi a šálami, které pod silným náporem větru a rychlosti jízdy na kluzacích vlají převážně směrem dozadu. To to jede, to to sviští, po cestě i po strništi, to to jede, to to jede, Bůh ví, kam ta cesta vede...

A tady si je můžete prohlédnout.